Kult krásné tanečnice

25. března 2017 v 22:27 | Nikol
"Ty chodíš s tanečnicí? Wau, ta musí mít postavičku!"
Každý, kdo ví, že tancujete, váš buď ještě nezná, ale už předpokládá, že jste mladá, krásná a máte vyrýsované svaly. Nebo vás zná a vy buď splňujete tuhle představu či jste pravým opakem všeho výše zmíněného a každý je v šoku, když vás spatří a uvědomí si, že jste tanečnice. Ta poslední možnost přesně vystihuje mou situaci.
Tančím celý život, v září to bude dvacet jedna nebo dokonce dvacet dva let, už to ani nepočítám. Celý život tančím a celý život také bojuji s váhou. Nutno podotknout, že dříve jsem s ní bojovala méně a spíš jsem ji jen přijímala, a proto jsem taky vypadala jako tanečnice, co snědla ještě nějakou jinou menší tanečnici, kterou tahá všude s sebou.
Celou mou taneční dráhu jsem měla nadváhu. Neměla jsem ale pocit, že jím nějak špatně, pohybu jsem měla hodně a nepřipadala jsem si tlustá. Před třemi lety jsem ale přehodnotila myšlení, opřela jsem se do svého stravování, cvičení a životního stylu. Zhubla jsem šestnáct kilo a dnes musím upřímně uznat, že jsem dříve byla tlustá a taky slepá.
Porotci a trenéři mi vždy říkali: "Jen trochu zhubni a budete na soutěžích dopadat lépe." Lidé z blízkého okolí mě konejšili: "Nějaké to kilo navíc nevadí, aspoň je vidět, že tančit mohou i "normální" holky a Tobě to takhle sluší, jinak si Tě ani představit nedovedeme."
S tímto konejšením jsem žila mnoho a mnoho let, než se má váha vyšplhala na sedmdesát čtyři kilo při mé výšce sto padesát osm centimetrů. V té době jsem našla skvělého tanečního partnera a věděla jsem, že pokud o něj nechci přijít a chci, abychom dobře dopadali na závodech, tak je potřeba s tím něco dělat.
Vynechala jsem z jídelníčku vše sladké, vše smažené, alkohol a všechny přílohy krom rýže. Po třech měsících upravené stravy jsem začala cvičit, dvakrát týdně jsem docházela do fitka a k tomu jsme každý den trénovali. Za osm měsíců bylo deset kilo dole a lidé si toho začali všímat. Po roce jsem začala běhat a za rok a půl jsem již měla šestnáct kilo dole. Dnes tedy vážím padesát osm kilo při své výšce sto padesát osm centimetrů a střídají se ve mně pocity radosti nad dosaženým úspěchem a pocity bezmocnosti, když vidím, že jsem mezi ostatními tanečnicemi pořád obr.
Moje váha šla dolů postupně současně s tím, jak jsme postupovali výše skrze taneční třídy. Můj taneční partner byl relativně začátečník a propluli jsme společně celkem rychle třídou D, kdy jsem vážila sedmdesát čtyři kilo. Projeli jsme rychle třídou C, kdy jsem měla již o pár kilo méně. Ve třídě B jsme začínali, když jsem měla o deset kilo méně a do třídy A jsme se probojovali, když jsem měla již o šestnáct kilo méně. Stačí zhubnout šestnáct kilo nebo se očekává, že budu hubnout dále?
V reálném světě by to asi stačilo, u tance to nestačí a já vidím, že je stále potřeba jít dál a dál.
Přátelé, rodina a mé taneční kurzistky mě častují větami: "Ty jsi pořád hubenější a hubenější"…"Už se nám pomalu ztrácíš před očima."…"Jak to děláš?"..."Už ale jíš normálně, ne?" …"Dej si aspoň kousek řízku, to Tě nezabije."
Na parketě naopak slýchám: "Nebudeme si nic nalhávat, ty nejsi žádná tenká holka!"…"Ještě musíme zabrat, pořád máš hodně tuhu na zádech."…"Máš nohy jak kulturistka."…"Potřebuješ jiné šaty, v těchto jsi tlustá a těžká."
Jaké je měřítko a kdo je tím příkladem ideální tanečnice v tomto světě? Ideálem je děvče kost a kůže, drobná holčička, která ještě nemá prsa ani jiné ženské křivky. Pohybuji se na soutěžích ve svých dvaceti sedmi letech a proti mně startují dívky, kterým je patnáct, čtrnáct apod. Soutěžím i proti vrstevnicím, samozřejmě že ano, ale je jich méně. Některé z nich jsou od přírody hubené, jiné na sobě také hodně dřou. Znám i dívky, které očividně trpí mentální anorexií. Na tréninku se o ně bojíte, aby nespadly ze schodů a trénink ustály. Potkáváte dívky s šedou průsvitnou kůží, nepřítomným pohledem a kostnatým tělem. Na soutěži, když se ale tyhle ženy nahnědí a namalují, tak jsou "nádherné", jsou nádherné podle měřítka krásy, které se užívá v tanečním sportu. Dívky a ženy, které jsou předkládány jako ideál tanečnice, mají postavy baletek, modelek a anorektiček.
Taková dívka nejsem, to uznávám. Musím si ale přiznat, že takovou dívkou nikdy ani nebudu. Hubnout samozřejmě můžu i dále, ale teď nastává ta dilematická otázka, zda chci být krásná na tanečním parketě nebo krásná v mém reálném životě. A hlavně je zde tedy nutné položit onu důležitou otázku, co vůbec znamená to BÝT KRÁSNÁ? Naomi Wolf v knize Mýtus krásy jasně upozorňuje na největší zvěrstvo v této oblasti, a to na fakt, že se společnost tváří, že existuje něco jako univerzální, měřitelná a dosažitelná krása. Magazíny, které se kolem nás objevují, nám předkládají, že pokud nejsme krásné a štíhlé, je to jen naše vina, je to naše lenost, nic víc, protože všechny můžeme být krásné, jen pro to musíme něco dělat. Tento tlak nás ale žene jen k neustálé nespokojenosti, porovnávání se s ostatními a ke zvyšování nároků na sebe sama.
Osobně vím, že já budu na své postavě ještě pracovat, protože nechci propadnout tomu mýtu, že to nejde, že na to nemám a v tanci chci dosáhnout některých met, k nimž vede cesta mimo jiné bohužel i přes ubyté kilogramy. Dnes už ale také vím, že si po zhubnutých šestnácti kilogramech nepřipadám krásnější, žádanější, lepší ani šťastnější, jak se nám snaží namluvit časopisy. Muži se za mnou při mé dřívější váze otáčeli možná i více než dnes, sebevědomí mi nechybělo a komplimenty se také dostavovaly. V tanci jsem mohla vždy jen překvapit, nikdo ode mě nic nečekal a každý pak oslavoval onu radost, kterou jsem do tance vkládala a jíž jsem kompenzovala kilogramy navíc. Dnes už všichni vidí, že to jde a hubnout můžu, tak se požadavky přesouvají jinam a jen radost z pohybu už nestačí.
Jsem určitě rychlejší, hbitější a nabitější než dříve, o tom žádná, ale to rozhodně nepřidá na radosti a požitku z tance. Věřím, že bych si tanec užívala i při sto kilogramech a radost by možná byla ještě větší než teď, protože bych si užívala se skleničkou nějakého dobrého moku v ruce a k tomu bych byla po výtečné večeři! :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama