Také máte rádi sukně? Aneb Mé vystupování s Original Vintage Orchestra v písni Skirts

27. března 2017 v 19:29 | Nikol
Na začátku spolupráce s Original Vintage Orchestra mi Petr Kroutil (frontman kapely) řekl, že si můžu vybrat songy, v nichž budu kapelu doprovázet svým tancem. Mělo se jednat o dvě skladby v druhé půlce připravovaného večerního programu. Po generálce před premiérou ale do všeho vstoupil režisér Jirka Vejdělek a rozhodl jinak: "Měla bys být ještě v první půce v písni Skirts, tam se to úplně nabízí."
V této chvíli ještě nikdo netušil, že právě mé vystupování v písni Skirts způsobí nejednu kapku potu na režisérově čele.
Na zkoušce jsme se domluvili jasně: píseň Skirts jde čtvrtá, kapela začíná hrát, Petr do hraní kapely začíná mluvit, a když zmiňuje, že píseň vznikla na jaře, tak přicházím já. On se za mnou otáčí, pak odchází atd. atd.
Je tu premiéra. Píše se 24. října 2016 a my se nacházíme na scéně v klubu Royal. Já čekám v zákulisí. Orchestr hraje, ale Petr nemluví, neslyším ho. Vykouknu tedy na scénu zpoza opony a co to? On tam není. Běžím tedy za ním do zákulisí, a když ho upozorním, že má být na scéně, tak na mě s šibalským úsměvem jen v klidu pokyvuje hlavou jako kdyby říkal: "Vše je v pořádku, buď v pohodě." Aha, asi nějaká změna, říkám si, ale kdepak. Změna to byla, ale určitě ne plánovná. Petr vběhl na scénu na poslední chvíli a já tím pádem stihla odtančit jen asi 40 s místo původních 3 minut. Nevadí, byl to první pokus, zítra to napravíme.
Je zde druhý den: 25. října. Hudba hraje, Petr na scéně opět chybí, ale dnes přibíhá dříve. Mluví, natahuji uši, abych trefila tu správnou větu, ale neslyším ho, takže jen zběžně odhadnu, že teď asi mluví o vzniku písně na jaře a vcházím na scénu. Vše proběhne, jak má (alespoň já si to myslím :)) a po koncertě jdu říct Jirkovi, že nevím, jestli jsem vyšla ve správný moment, protože jsem Petra vůbec neslyšela. "No, Niki, to buď ráda, protože Petr tam sice byl, ale mluvil o úplně jiné písni. Dobře, že jsi na nic nečekala."
Další opravný pokus přichází za měsíc, dnes to musí klapnout.
Hudba jede, Petr mluví, já vcházím na scénu, publikum tleská, atmosféra je skvělá...závěrečná póza, slézám dolů a chci odejít, ale najednou co to? Nejde to. Má třásňová sukně je sice krásná při tanci v pohybu, ale je naprosto nepraktická, když skáču na Petra, o jehož knoflíčky se mi teď zasekla většina té třásňové parády. Petr to komentuje vtipně do mikrofonu: "Teda Miss Nikol si mě úplně omotala." Zápasíme s celým oděvem a po chvíli se nám konečně daří dostat od sebe a show může pokračovat. Tedy naše show tím končí, ale kapela pokračuje.
Tak co příště? Z písně Skirts už si začínáme dělat všichni srandu, ale neztrácíme naději, že jednou všechno přeci musí vyjít.
Čeká nás další swingový večer, tentokrát v klubu Lávka a pomalu ale jistě se blíží píseň Skirts. Jirka se pro dnešek rozhodl, že to radši bere do svých rukou. Plán je tedy následující: hudba začne, Jirka bude mluvit a já do jeho mluvení přijdu. Dnes už to klapne, věřím tomu. No...chyba lávky (obrazně řečeno samozřejmě).
Jirka je na scéně a mluví, ale hudba nehraje. Vcházím do Jirkových slov, reaguji na jeho text, ale stále není do čeho tančit. Orchestr vše záhy pochopí, Otta to celé odklepne a zbytek písně již zvládneme.
Jirka o pauze vbíhá do šatny a vykřikuje: "Ta píseň je snad prokletá, obávám se, že Skirts budeme muset vyškrtnout z programu."
Režisér i celá kapela dávají ale písni ještě šanci a za další čtyři týdny, 26.3. jsme opět v klubu Lávka a opět všichni očekáváme, co se stane tentokrát. Chvíli to vypadá nadějně. Hudba hraje, Jirka mluví, já vcházím a chystám se k tanci. Vše ale končí dříve než stihnu cokoli udělat. Ve chvíli, kdy projdu kolem Jirky, zachytávám se třásněmi o jeho knoflík u zadní kapsy kalhot. Projdu kolem zpátky a doufám, že se sukně sama opět vyhákne, ale to se neděje. Místo elegantního tance následuje úmorný zápas, ve kterém se s Jirkou snažíme rozpojit naše pozadí, a přitom zachovat kostýmy celé. Za chvíli se skoro zadaří, nicméně Jirka odchází z pódia s částí mé sukně (konkrétně s pár třásněmi) a já zůstávám na scéně se sukn na půl žerdi. Petr se pod pódiem smíchy láme v pase a vypadá to, že dnes vůbec k mikrofonu nedorazí. Já v průběhu tance sukni střídavě chytám, zapínám a do toho všeho se snažím ještě tančit. Jirka si v rohu hraje s mými třásněmi a publikum se buď směje nebo trne.
Vše zvládneme dohrát až do konce a v šatně s úsměvem řešíme, co se vlastně stalo a debatujeme na téma, zda bylo lepší se rozdělit nebo zda jsme měli zůstat spojení našimi pozadími a dotančit zbytek písně společně. Nakonec konstatujeme, že oba bychom se s tancem na pódium nevešli, takže jsme to vyřešili nejlépe, jak jsme mohli.
Dámy a pánové, dovolte mi závěrem, abych vás pozvala na další koncert, který bude 30.4.2017. Třeba to bude jedna z posledních příležitostí, kdy uslyšíte a UVIDÍTE píseň Skirts a věřte, že vás určitě zase něčím překvapíme. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama