Faktor motivace - Cesta nahoru je klikatá

20. dubna 2017 v 12:36 | Nikol
Dnes ráno jsem vstala a těšila jsem se jako vždy na trénink. Bude se makat, jedeme, před námi je soutěž, vystoupení, musíme trénovat novou cha chu, kterou jsme se včera naučili. Jedem, jedem, jedem.
Po tréninku mě ale všechen elán přešel. Proč? Protože to vůbec neprobíhalo podlě mého plánu, protože na párové tancování jsou potřeba dva a můj taneční partner dnes vstal se zcela odlišnými vizemi. On si říkal: Chci makat, chci trénovat, ale nechci teď jet na závody, nechci vystupovat, protože bych z toho byl ve stresu a nechci se teď za ničím honit.
Jsme dva a každý máme svůj život, své názory, vlastní vize a pocity a je pochopitelné, že se nemusí vždy shodovat. Důležité ale je vždy vyhodnotit, zda se neshodujeme jen momentálně nebo dlouhodobě. Pokud jde o momentální rozchod v názorech, je potřeba nenechat se tím zamordovat a jít dále k celkovému cíli. Udržet si motivaci ale může být někdy pěkně zapeklité.
Já osobně ztrácím motivaci ve chvílích, kdy je toho na mě hodně a mám pocit, že ani jedno nedělám pořádně. Takový stav jsem měla například v čase kdy jsem psala dvě diplomky, chodila jsem do práce a k tomu jsem tančila.
Můj tanečník ztrácí motivaci ve chvíli, kdy dosáhneme dílčího vytyčeného cíle. Na naší cestě to konkrétně znamená, že ztratil motivaci ve chvílích, kdy jsme se protančili do třídy C, pak do třídy B a teď do třídy A.
Na každého to dolehne někdy jindy, ale zřejmě se tomu nedá vyhnout, ať danou činnost milujete sebevíc. Byla by však určitě škoda podlehnout krátkodobé ztrátě motivace a přijít tak o dlouhodobý zájem, který vás naplňuje.
Co tedy dělat? Nemám zaručený recept pro všechny, ale mám pár tipů, které mně osobně fungují a ráda se o ně s vámi podělím. :) Neaplikujte vše najednou a střídejte jednotlivé tipy dle vlastních tužeb a potřeb. Veškeré užití je zcela na vlastní nebezpečí. :)

1. Zpomalte. Někdy je opravdu důležité zpomalit, nadechnout se, odpočinout si a vzdálit se. Je potřeba nahlédnout věci z jiného úhlu a hlavně s odstupem. Teprve ve chvíli, kdy si s tanečním partnerem uděláme pár víkendů volných a bez závodů, tak si uvědomíme, jak nám soutěže chybí a vždy se na ně zase rádi vracíme.
2. Makejte víc. Při ztrátě motivace se dostavuje samozřejmě i tendence polevit v tréninku, ale tím se jen prohlubuje apatie a zhoršuje se fyzička i celková výkonnost. Při náběhu zpět do soutěžního tempa je to tedy mnohem těžší a tím pádem i zpětné získání motivace je mnohem obtížnější. Za sebe doporučuji neustále trénovat, i když si někde uvnitř myslíte, že už to za chvíli zabalíte.
3. Mluvte. Určitě se vyplatí nenechávat si tento pocit pro sebe. Pokud tančíte v páru nebo ve skupině, měli by o vašem rozpoležení ostatní vědět, aby vás pochopili a podpořili. Pokud jste sólisté či sólistky, tak by vám mohlo pomoci hovořit o tom s někým, kdo zažil něco podobného, což je asi kdokoli, kdo někam směřuje, ať už ve sportu, v práci či ve škole.
4. Přemýšlejte v dlouhodobém horizontu. Je jasné, že na cestě vzhůru se nám někdy nechce, protože nás bolí svaly, je dnes hezké počasí, přítel na nás doma v posteli dělá smutné oči atd., ale co zítra? Nebude mě mrzet, že jsem dnes vynechala trénink a nedala jsem do toho maximum? Mně by to tedy mrzelo, co vás?

Závěrem jedna rada za všechny. Dělejte jen činnosti, které vás baví a dávají vám smysl. Je vždy jednodušší vstát z postele za těmi činnostmi, které jsou smyslem vašeho života, než za těmi, které vás ubíjejí už ve chvíli, kdy o nich jen slyšíte. Chce to někdy sice trochu přemlouvání, ale u smysluplných činnosti pak málokdy přijde litování. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama