Životní cíl

2. července 2018 v 15:23 | Nikol
Já jsem vždycky chtěla být tanečnicí. Tenhle životní cíl se mi vyplnil, dokonce to mám napsané i na vizitkách, takže na tom přeci musí něco být, když už je to i tam. O tomhle svém snu píšu v každém svém příspěvku na blog, takže úvodní odstavec asi nebyl žádným překvapením, že? 😊

Co přesně ale vlastně znamená BÝT TANEČNICÍ? Co přesně byl či je ten životní cíl? Pro mě osobně to vždycky znamenalo tančit za každou cenu, kdekoli, jakkoli. No dobře, možná s výjimkou striptýzu, ale i nad tím jsem jednou uvažovala jako nad zajímavou sociologickou studií, která by se dala uplatnit při mém vysokoškolském studiu. Rychle jsem však tuto možnost zavrhla, protože bych se nevyspala dostatečně na další den, který jsem měla vždy plný tréninků a lekcí.
Moje dráha tanečnice spočívá v roli lektorky, choreografky, tanečnice, co objíždí závody, vystupuje a občas zkrátka jen dělá tancem radost ať už sobě nebo někomu v okolí. Teda doufám, že moje vystupování dělá radost ještě někomu jinému než mně. :D Je pravda, že někdy mám pocit, že vystupuji už tak často, že se ráda občas uklidím do ústraní a jen sleduji své kurzistky, které mě vždy potěší plněním svých životních cílů. Většina z těch žen, co ke mně chodí, se totiž také někdy chtěla stát tanečnicí, ale pro každou samozřejmě tento sen znamenal a znamená něco jiného.
Tanečnice Jana mi jednou dychtivě vyprávěla o osmdesátileté stařence, která tančila salsu v America´s got talent. Jana se mi ve svých zhruba šedesáti letech svěřovala, že tohle byl vždycky její sen - tančit, bez ohledu na věk a tělesnou kondici, prostě tančit. A proto se do toho taky před pár lety pustila. Někdo by si mohl říct, že už je na to pozdě, že měla začít dřív, že už to nedožene, ale víte co? Pletete se všichni. Jejím snem bylo tančit. Tančit v tomhle i vyšším věku. Prostě tančit, tančit, tančit. Sice nebude asi tančit v Československo má talent, ale troufám si říct, že její životní sen byl splněn.
Dáša se mi zase před lety svěřila, že celý život tančily její děti a ona nikdy nemohla, protože na to nebyl čas, peníze a manžel nechtěl. Teď je jí padesát, rozvedla se, děti jsou velké a objevila lady latin dance, k čemuž chlapa nepotřebuje: "Tak jsem se rozhodla, že budu dělat to, co jsem celý život chtěla a nikdy jsem nemohla." Splněno. Myslím, že ji ani nenapadlo, že bude taky jednou vystupovat a soutěžit. I to všechno se stalo - splněno.
Martina mi zase před pár týdny u vínka po vystoupení na Žofíně dojatě říkala: "Niki, plní se mi sny. Tohle jsem si vždycky přála - tančit, vyjadřovat tancem emoce, vystupovat a vystupovat navíc na takových krásných místech jako je třeba Žofín, to mě ani ve snu nenapadlo." Marťa začala tančit asi před osmi lety? Bylo jí už pár let přes dvacet a do prvního kurzu se přihlásila možná ze zvědavosti, možná kvůli touze trošku se hýbat a nejlépe v rytmu. Když přišla na konkurz do jedné z mých tanečních skupin, byla nervózní, u některých tanců pletla kroky a rumbu nešla ani do hudby. Před měsícem tančila na Žofíně. Životní sen splněn.
Vím, že se pořád opakuji a kdo čte blok pravidelně, musí mu to připadat už trapné, ale možná není od věci, aby některé myšlenky zazněly téměř v každém příspěvku, protože někdo si možná přečte třeba jen tento článek. Byla by pak určitě škoda, kdyby zde nezaznělo, že se podle mě dá každý sen splnit. Opět bych mohla dát jako příklady skupinu Beatles, která se probojovala až po pár letech tvrdé dřiny na první příčky v různých hitparádách. Nebo už jste slyšeli o Orlu Eddiem? Já o něm viděla film, můj děda - trenér skokanů na lyžích, měl tu čest poznat ho osobně. Orel Eddie byl kdysi malý kluk, který měl touhu jet na olympiádu. Bylo mu jedno, v jakém sportu a jak dopadne, prostě chtěl jet na olympiádu. A výsledek? Povedlo se. Pro mnoho lidí byl možná k smíchu. V očích mnoha jiných pravděpodobně nedosáhl žádného úspěchu, protože oproti ostatním skákal na lyžích velice podprůměrně, ale jeho sen se splnil a to i navzdory nedostatečné přípravě. Stačilo odhodlání, vytrvalost a elán.
Myslím, že je úplně jedno, jaký má kdo životní cíl, všechny jsou reálné, možné a splnitelné. Je nezapomeňme, že právě TO, CO MÁME NYNÍ, BYLO MOŽNÁ KDYSI PŘEDMĚTEM NAŠÍ TOUHY. Někdy si ani nestihneme všimnout, že náš životní sen se už splnil. A ještě pozor - nenechme se zmást. Okolí nás občas trochu nalomí a snaží se nám vnutit nějaké své cíle a své představy o životních cílech. Pokud bylo tedy vaším cílem obout někdy taneční boty a jít to zkusit, tak se nenechte zlomit někým, kdo se vám snaží prodat celoroční kurz. 😊 Já se dnes například hrozně dlouho odhodlávala k tomu jít běhat. Nakonec jsme se s kamarádkou oblékly, vyběhly a zjistily jsme, že jediná trasa, kudy je možné zde běžet, byla uzavřená. Za deset minut jsme se tedy vrátily a daly jsme si véču s vínem. Myslím, že náš cíl ODHODLAT SE JÍT BĚHAT byl splněn, a i když jsme si nezaběhly ony vysněné kilometry, tak bych naše úsilí rozhodně nepodceňovala. Cíl zněl ODHODLAT SE - splněno a můžeme slavit. 😊
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Atunai Atunai | Web | 2. července 2018 v 16:03 | Reagovat

Tanec mě taky neuvěřitelně baví a naplňuje. Teď se mi naskytla skvělá možnost naučit něco z mých dosavadních zkušeností menší děti na jednom příměstském táboře. Vím, že se tancem jednou živit nebudu, mám asi trochu jiné priority, ale stejně na něj nikdy nedám dopustit. Nikdy. :)

2 tema-tydne tema-tydne | Web | 6. července 2018 v 10:00 | Reagovat

Zařazeno do výběru na tema-tydne.blog.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama